Vapiano 💕 Neustále mi někdo říká, že ananas na pizze je divnej, ale podle mě je to nejlepší, že nejsem sama? 😆

Po pěti měsících jsem taky byla u kadeřnice a jsem z barvy nadšená, tak za dva měsíce bych to ale chtěla ještě víc zesvětlit😊

Taky se ted´ snažím chodit kromě treninku i pravidelně do fitka, ale nebudu lhát, že mě to teda moc nebaví.

V pondělí jsme si kamarádkama udělaly holčíčí večer v Modrém Zubu, kde je jídlo klasicky výborný, ale já jsem byla naprosto hotová v tech dortíků, hlavně ten čokoládový byl naprosto dokonalej!

V úterý jsme s A. byly na obědě v Delmartu a projít se k vodě, měla jsem poprvé novou MK kabelku, ale budu jí nosit až tak za měsíc, protože jsem si včera nechala udělat světle růžové nehty a k tomu to prostě nejde 😆 Takže hodlám co nejvíc nosit růžovou chlupatou vestičku.

Po jedné úspěšné zkoušce jsme si s D. daly sraz na kafe ve Frenchie v Plzni, sice bylo asi  11 dopoledne, ale připíjet si kafem neni úplně ono 😆  

Na baru s Almičkou  po vydařeném třídním srazu :D

Taky jsem se byla podívat ve slevách v Zaře, koupila jsem si několik věcí, ale tenhle svetr se mi líbí už strašně dlouho, jen mi tak tři kamarádky řekly, že je naprosto příšernej, tak pořád váhám.

<3

Kdo taky zvládnul stihnout všechny sobotní díly Harryho?

A náš nový člen rodiny :)

 

Do dvaceti jsem měla představu o životě naprosto jasnou. V pětadvaceti odstudovaná medicina, s několikaletým fungujícím vztahem, každý rok minimálně jedna cesta na jiný kontinenet a naprosto přesná představa o mé budoucí práci.

No... Za půl roku mi těch pětadvacet vážně bude, školu nemám hotovou ani náhodou, absolutně netuším, co budu po ní přesně dělat a životní lásku jsem rozhodně nenašla. Jen to cestování mám tak nějak splněný. Na blogu jedné slečny jsem si přečetla článek s podobným tématem, jsme stejně staré, ona je sice taky ještě na škole, ale už je zasnoubená, připravuje si dům, kde bude bydlet a otevřeně mluví o tom, že děti by ráda měla co nejdříve. S něčím souhlasím, s něčím vůbec. A taky je třeba říct, že mi přijde moc sympatická, čtu její blog už roky a instagram sleduji pravidelně.  Přijde mi naprosto v pořádku a logické, že když mám někdo několikaletý stálý vztah, tak může sebevědomě prohlašovat, jak je hrozný odkládat děti a upřednostňovat kariéru, protože je není správně. Jenže co je vlastně správně? Naprosto souhlasím s tím, že z biologického hlediska je nejlepší mít děti co nejdříve. Já sama chci udělat všechno pro to, abych do třiceti měla na 100% jedno a hned potom i druhé. Upřímně nemám ráda ty ženy, co se v pětatřiceti na dítě ještě necítí. A že je času dost a že to všechno půjde až později.

Jenže... Třeba nepůjde. Domů nikomu nevidíte a kolik je trápení s IVF si většina lidí ani nedokáže představit.

Podle mě je to ale ještě trošku jinak. Najít někoho, s kým budu trávit celý život a mít rodinu je strašně těžký a je k tomu třeba neskutečná dávka štěstí. Moji rodiče už z mých povrchních vztahů šílí a mě to akorát vytáčí a cítím na sebe od okolí obrovský tlak. Nikdo ale neví, jestli si člověk ty vztahy vybírá cíleně nebo ne. Přes sociální sítě jsou lidi v naprosté většině úplně jiní, ale často jsou právě i ty místem, kde se s lidmi seznamujete. Nebo se pohybujete v určité skupině lidí a nejde z toho úplně lehce ven a naopak ty, se kterými si máte nejvíc co říct vás z nějakého důvodu ani neosloví. Tím jsem chtěla říct hlavně to, že podle mě většinou ty odklady těhotenství až tak moc dobrovolné nejsou. A když ano, tak ta ženská je podle mě k**** a at'  se nediví, že po patnácti letech braní hormonální antikoncepce to nejde úplně samo a doktoři starejte se.

Máme obrovské možnosti, o kterých se našim prarodičům a rodičům ani nezdálo. A hlavně možnost volby a to už myslím úplně ve všech ohledech, které si dokážete představit. Od výběru jogurtu, dovolenkové destinace, studia, práce, politické preference... A někdy je strašně těžký to všechno ustát a říct si, co je pro nás prioritou. Aspoň tak to vnímám já. Možnost je i zvolit si jinou cestu a tohle vůbec nevyužít, což je podle mě úplně správně. Protože kdo vlastně určuje, co je správně a co není? Je sice pravda, že cestovat se dá i s dětmi, ale já si nějak nedokážu představit, že bych s nimi měla tak dokonalý léto na skútru na Bali strávěné surfováním a v noci na pláži na surfových závodech. A taky podobných věcí chci stihnout co nejdřív co nejvíc. A taky budu ještě pár let ráda utrácet za fotogenický děsně předražený avokádový tousty, kafe ve Starbucksu a dál budu šetřit na vuittonky radši než za plíny a kašičky, protože pak už budu celý život upřednostňovat druhé.

Jsem moc zvědavá, jak se na tento problém celkově díváte Vy. Upřímně co napsat k tomu, že jsem si koupila novou rtěnku nebo byla ve Vídni, ale tady se prostor k diskuzi přímo nabízí. Moc ráda si přečtu všechny komentáře, i kdyby měly být anonymní, protože tohle téma podlě mě dost osobní je.

Krásný večer, E.